AKTUALIZACE: Osobnosti kraje

Radim Sršeň

Muž, který se nebojí píchnout do vosího hnízda. Často poukazuje na klientelismus při rozdělování dotací. Učí diplomacii a EU na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od letošního roku je také prezidentem Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova, která zastupuje zájmy všech evropských venkovských oblastí v institucích Evropské unie. Když se v roce 2013 umístil v celostátní anketě mezi nejlepšími starosty, vyrostly v jeho Dolních Studénkách na stromech jitrnice a pivo teklo proudem.
„Splnil jsem tím svůj slib a odměnil naše skvělé občany za všechno, co pro obec dělají. Ale takové posvícení u nás není každý den. Abychom si mohli užívat pohodový život v hezké vesnici, musíme si to nejdříve odpracovat. To je u nás všem jasné,“ říká starosta Dolních Studének.

Vzdělání odstartoval zájmem o matematiku. „Odmala mi šlo počítání, takže na vyšším stupni základní školy jsem šel do matematické třídy. Když jsem se rozhodoval, kam jít, bylo to už jinak. Lákaly mě jazyky a svět, proto jsem se přihlásil na anglické gymnázium v Olomouci. Tehdy tam byla spousta anglických pedagogů a škola měla skvělou úroveň. Dnes musím říct, že to bylo moje nejlepší rozhodnutí v životě,“ líčí Radim Sršeň.

Na základní i na střední škole či v začátcích podnikání se netrhl od svého bratra. „Je sice o rok mladší, ale byli jsme spíš jako dvojčata. Oba jsme hráli volejbal, oba jsme hráli na pozoun, chodili na stejnou školu, na stejné gymnázium,“ říká dolnostudénecký starosta. V osmnácti už s bratrem založili vlastní cestovní kancelář. Ta funguje dodnes, i když kvůli pracovní vytíženosti obou bratrů ji řídí jejich matka. Studijní cesty bratrů se rozešly po gymnáziu. Radima Sršně zlákaly mezinárodní vztahy a diplomacie, jeho bratr šel studovat management. Radim Sršeň musel ještě k povinnému vojenskému odvodu. Další ročníky už byly od této povinnosti osvobozeny. „Tehdy jsem už studoval diplomacii. Když jsem u odvodu prohlásil, že vše se dá řešit mírovou cestou, dívali se na mě jako na blázna,“ směje se.

Brzy se zapojil také do práce v místních akčních skupinách, ze šumperského venkova se propracoval až na nejvyšší evropskou úroveň. Dnes jako expert Evropské unie mimo jiné radí, jak rozvíjet venkovský region Kazbegi v Gruzii.

Dnes hraje na pozoun v cenami ověnčeném Dechovém orchestru ZUŠ Zábřeh a neméně známém Moravia Big Bandu. Pokud mu vyjde čas, jezdí s nimi i po světě. „Velkým zážitkem byla pro mě účast na festivalu v čínské Šanghaji předloni v říjnu.

Radim Sršeň upřednostňuje spolupráci na co nejširším fóru. Co ho mrzí na dnešní společnosti? Nedostatek slušnosti, agresivita, arogance, netolerance. Když se toto změní a vrátí se lidem úsměv, bude to skvělé,“ říká muž, který má životní motto: Když chceš jít rychle, jdi sám, chceš-li dojít daleko, pojďme spolu. „To je hluboká myšlenka a přesně vystihuje potřebu co nejširší pospolitosti a integrace. V tom jsem odmala vyrůstal u nás v Dolních Studénkách,“ doplnil starosta.

Radim Sršeň má štěstí i na životní partnerku, manželka Lenka mu je velkou oporou v soukromém i pracovním životě. A nově mají společnou radost, nedávno se jim narodil synek Radim.


 

Marian Jurečka

 „Snažím se měnit věci kolem sebe k lepšímu. Svoji práci dělám vždy naplno a odpovědně. Říkám věci narovinu. Moji oporou  v životě je křesťanská víra. Díky ní vím, co je v životě důležité. Spokojené rodiny, bezpečný domov, svoboda, solidarita,  tolerance, pracovitost, poctivost, soucit, obětavost, odpovědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice  prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom

 si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak.“

                                                         
 

Marian Jurečka – táta pěti dětí, manžel nejlepší ženy, zemědělec, ministr zemědělství, muzikant, milovník venkova, dobrého vína, ale také našeho piva.

A otázka pro ministra zemědělství Mariana Jurečku:

Jaké záruky má zákazník u výrobků s logem Klasa nebo Regionální potravina, které uděluje ministr zemědělství?

Značka kvality Klasa, která je udělována již čtrnáct let, je určena pro nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. Žádá o ni výrobce, a pokud splní vyšší kvalitativní požadavky na konkrétní produkty, udělí mu ministerstvo zemědělství certifikát. Když by však poté kontroly našich dozorových orgánů, tedy Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy, zjistily, že výrobek neodpovídá kvalitě, kterou má mít, může ministerstvo výrobci značku odejmout. Smyslem značky Klasa je na jedné straně marketingově podpořit aktivity tuzemských producentů potravin, na druhé straně informovat spotřebitele.

Další značkou je Regionální potravina. Cílem jejího udělování je propagace malých a středních potravinářských výrobců a regionu původu produktu. Možná se teď zeptáte, proč vlastně propagovat regionální potraviny v dnešním, globalizovaném světě? Jedním z důvodů je snaha prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny. Dalším důvodem je, že tyto potraviny se díky krátkým distribučním cestám dostanou ke spotřebiteli mnohem čerstvější než potraviny, které k nám putují z velké dálky. Každý z nás se již určitě přesvědčil, že čerstvější regionální potraviny mají zpravidla lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. A dalším důvodem, proč dát přednost regionálním potravinám, je podpora zaměstnanosti v regionech. Navíc výrobky od místních firem a podle rodinných receptur mají podle mě vždy blíže k lidem v daném regionu, o producentech potravin ze svého okolí a jejich produktech máme většinou více informací než o výrobcích dovážených z větších vzdáleností. Od výrobců vím, že když označení Regionální potravina získají, vzroste jim prodej těchto produktů o pět až dvacet procent.
 
http://www.marianjurecka.cz/, https://www.facebook.com/JureckaMarian/